Projekt Vodní systémy a vodní hospodářství v ČR v podmínkách změny klimatu (Centrum Voda) je již ve své polovině a některé jeho části budou letos dokončeny. K nim patří i pracovní balíček 1, který se věnuje predikci vývoje zabezpečenosti vodních zdrojů v České republice do roku 2050 v závislosti na změně klimatu. Výsledkem bude zejména identifikace potenciálně problémových oblastí.
V pracovním balíčku jsou zpracovávány analýzy současných požadavků na užívání vody (zejména odběrů vody) a predikce vývoje těchto požadavků k roku 2050 v jednotlivých ekonomických odvětvích. Dále jsou zpracovávány scénáře dopadu klimatické změny na hydrologické charakteristiky povrchových vod a na infiltraci do podzemních vod. V této oblasti je činnost navázána na souběžně probíhající projekt PERUN, jehož hlavním řešitelem je Český hydrometeorologický ústav. Posledním krokem je pak vyhodnocení rovnováhy (bilance) mezi výhledovými potřebami vody a dostupnými zdroji vody a následná identifikace potenciálně problémových (deficitních) oblastí.
Předpověď budoucí potřeby vody závisí na předpovědi rozvoje či útlumu jednotlivých ekonomických odvětví. Navíc nejistota narůstá s tím, jak se pozornost soustřeďuje na menší území, protože rozdíly ve vývoji jednotlivých regionů mohou být významné. Zohledňováno bylo také sezónní kolísání.
Analýzu potřeb vody pro průmysl zpracovala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Vyhodnoceny byly tři varianty vývoje – základní linie na základě průměrné potřeby v období 2009–2019, maximální hodnota jako maximum odebraných vod v období 2009–2019 a kritická (nepřekročitelná) hodnota z limitů povolených odběrů povrchových a podzemních vod, které nejsou v současnosti využívány.
Analýze potřeb vody pro energetiku se věnuje Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Tato oblast je zatížena největšími nejistotami ohledně dalšího vývoje, kdy se mění pohled na využívání jednotlivých zdrojů energie.
Analýzu potřeb vody pro zemědělství – živočišnou výrobu zpracovala Česká zemědělská univerzita. Datová sada byla vložena do připravované veřejné databáze.
Pro předpověď potřeby vody v rostlinné výrobě je třeba vycházet z dopadů klimatické změny. Ústav výzkumu globální změny AV ČR se věnoval stanovení vláhových potřeb jednotlivých plodin kaskádou matematických modelů. Na metodice spolupracují Česká zemědělská univerzita a České vysoké učení technické. Samostatně jsou bilancovány potřeby vody pro závlahy zemědělských plodin. Při závlahách není všechna voda využita rostlinami, ale dochází ke „ztrátám“ v rozvodné síti.
V analýze potřeb vody pro veřejné vodovody využívají řešitelé z VÚV TGM také prognózu demografického vývoje zpracovanou Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy. Byla zpracována pracovní geodatabáze, která bude využita v letošním roce při tvorbě specializované veřejné databáze.
Český hydrometeorologický ústav analyzuje míru ovlivnění průtoku ve vodních tocích odběry a vypouštěními vod. Postupně se daří odstraňovat různé nesrovnalosti ve vstupních datech (databázích odběrů a vypouštění).
Zásadní výsledky řešení pracovního balíčku 1 budou zveřejněny formou souhrnné zprávy, specializované databáze a článků v odborných časopisech ve druhém pololetí letošního roku.