V rámci pracovního balíčku WP 1 projektu Centrum Voda, s názvem „Predikce vývoje zabezpečenosti vodních zdrojů v ČR do r. 2050 v podrobnosti krajů v závislosti na změně klimatu“, je řešena také problematika potřeby vody pro zemědělství – živočišnou i rostlinnou výrobu. Níže jsou uvedeny postupy a činnosti, které zpracovatelé provedli v této oblasti, na vývoji změny klimatu obzvlášť závislé.
Pro stanovení vývoje spotřeby vody hospodářskými zvířaty připravili zpracovatelé v roce 2021 strukturu budoucí databáze hospodářských zvířat chovaných na území ČR v letech 2002–2020. Byla studována spotřeba vody jednotlivými druhy hospodářských zvířat, pro každý kraj byl hodnocen aktuální stav počtu a druhu chovaných zvířat a byly určeny kraje s optimistickou a kritickou situací. Bylo kontaktováno zahraniční centrum International Institute for Applied Systems Analysis, které zajistí kalibraci globálního modelu (GLOBIOM) pro Českou republiku (GLOBIOM-CZ). Předběžné výsledky byly veřejně prezentovány na úvodní konferenci k projektu programu Prostředí pro život pod záštitou Ministerstva životního prostředí ČR dne 4. 11. 2021. Hlavním výsledkem této části za rok 2021 je nalezení hlavního rizika v tom, že dojde k nedostatečnému zásobování odvětví živočišné výroby krmivem kvůli nedostatku vody během produkční sezóny v podmínkách klimatických změn. Pro zjištění vláhové potřeby zemědělských plodin vytvořili řešitelé rámcový postup. Hlavním úkolem bylo zkoumat, jaké plodiny a v kterých oblastech se budou pěstovat a také jaké závlahové strategie je nutné využít při zavlažování trvalých kultur, jako jsou vinice, chmelnice či sady, a plochy, na kterých se pěstuje zelenina a pícniny. Tento rámcový postup bude dále sloužit k predikci vývoje vláhových potřeb zemědělských plodin s nejvyššími nároky na vodu v prostoru a čase pro optimalizaci managementu závlah v souvislosti se změnou klimatu. Na tomto výzkumném záměru se kromě pracovníků Katedry agroekologie a rostlinné produkce (FAPPZ ČZU) podíleli také kolegové z Katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování (FŽP ČZU), z CZECHGLOBE – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a VÚV TGM, v.v.i.. S ČVUT byly konzultovány výpočty závlahových potřeb hlavních komodit v ČR. Ve spolupráci s ÚVGZ byly zpracovány závlahové charakteristiky během vegetačního období citlivého ve spojitosti s předpokládaným vývojem klimatické změny. Analýza prostorového a časového vývoje pěstovaných plodin a jejich vláhové potřeby byla provedena pro období 1961–2020 a 1961–2100. Byly studovány citlivé komodity, jako vinná réva, chmel, vojtěška, ovocné stromy, rané brambory a vybrané druhy zelenin (cibule, česnek, papriky, mrkev, okurky, květák, zelí). Výsledky v podobě mediánu vláhové bilance plodin (Rain-Eta, mm) byly předány ČVUT pro navazující práce v oblasti závlah. Experimentální činnost probíhala ve spolupráci s podniky a farmáři, kteří se věnují pěstování zeleniny v oblasti Polabí, což je teplá oblast České republiky, ve které se do budoucna předpokládají potíže s dostupností půdní vody. Byl také proveden pokus s pěstováním určitých rostlin. Pro pokus byly vybrány teplomilné zeleniny, jako jsou rajčata, papriky a lilky, protože se do budoucna, vlivem klimatické změny a zvyšováním teploty vzduchu, předpokládají ideální podmínky pro pěstování právě těchto zelenin za podmínky dodržení minimálních závlah. Nutno ale podotknout, že ze všech zemědělských plodin je zelenina nejnáročnější na manuální práci a čas strávený pěstováním plodin. Z tohoto důvodu bylo nutné do pokusu zapojit více osob, které se věnovaly péči o rostliny. Jelikož ČZU dlouhodobě spolupracuje se zelinářskou farmou Hanka Mochov, byli její pracovníci do tohoto projektu také zapojeni. Pokus probíhal tak, že nejprve agronomové předpěstovali sazenice výše zmíněných zelenin, a poté byly tyto sazenice přemístěny na volné pole, s tím, že byly rozděleny do skupin, na které byly použity různé agrotechnické postupy pěstování (různá dávka závlah, použití fólie na zakrytí okolní půdy apod.). Během vegetačního období byla průběžně monitorována fenologie (tzn. fáze růstu rostlin) plodin a bylo určeno, v jaké fázi plodiny potřebují nejvíce vody. Dále probíhal sběr biomasy, vyhodnocení listové plochy, hmotnosti dozrálých plodů a dalších parametrů. Byl proveden také chemický a hydrologický rozbor půdy.
Obr. - aplikace závlah pro zeleniny v Mochově, okres Nymburk