Praha, 6. prosince 2023 - Dnes, ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka, v. v. i., proběhl workshop "Metodické přístupy k monitoringu a hodnocení stavu chráněných území pro ochranu stanovišť a druhů (nejen s vazbou na vody)". Akce byla společnou aktivitou dvou výzkumných center podpořených z programu Prostředí pro život – Centra Voda a Divland. Workshopu se zúčastnilo 61 osob.
Jednou z mnoha aktivit Centra Voda bylo stanovení požadavků na kvalitu vody v lokalitách, kde se vyskytuje rak kamenáč. Výsledky se promítly do návrhu záchranného programu pro tento druh, který je nyní před schválením. Celkem překvapivě bylo zjištěno, že odolnost raka kamenáče proti některým formám znečištění (celkový fosfor, chloridy, nerozpuštěné látky a některé další ukazatele) závisí na kyselinové neutralizační kapacitě (KNK) a koncentraci vápníku. U kyselejších vod s nižší KNK je třeba stanovit přísnější požadavky na míru znečištění vody.
Rak kamenáč je typickým příkladem, kdy se potkávají přístupy k ochraně podle evropských či českých předpisů k ochraně přírody (evropská soustava Natura 2000, česká zvláště chráněná území) s přístupy k ochraně vod podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Rámcová směrnice o vodách) a z ní vycházejícího českého vodního zákona. Ochrana druhu vázaného na vodu v konkrétním chráněném území nemůže být úspěšná, pokud je stav vodního prostředí špatný. Rámcová směrnice o vodách proto při procesech vodního plánování pracuje s registrem chráněných oblastí a v navrhovaných opatřeních zohledňuje i dosažení dobrého stavu druhů a stanovišť chráněných v těchto územích.
Na workshopu, kterého se zúčastnili hlavně pracovníci Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i., (VÚV TGM), Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), krajských úřadů, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství a státních podniků Povodí, byly v úvodních přednáškách představeny historické souvislosti způsobu hodnocení druhů a stanovišť vázaných na vodu zařazených do registru chráněných území (P. Rosendorf, VÚV TGM), principy a první výsledky hodnocení předmětů ochrany evropsky významných lokalit s vazbou na vodu (J. Gaigr, AOPK) a nastavení environmentálních cílů pro vodní prostředí v evropsky významných lokalitách na příkladu tří typových druhů – raka kamenáče, šidélka ozdobného a čolka dunajského (H. Janovská, VÚV TGM). J. Sychra z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické shrnul nároky na vodu vázaných ptáků na kvalitu vodního prostředí. Protože by se pozornost neměla soustředit jen na celoevropsky chráněné druhy, představil P. Rosendorf (VÚV TGM) také analýzu maloplošných zvláště chráněných území s vazbou na vody v kontextu hodnocení stavu jejich vodního prostředí a návrh přístupu k hodnocení stanovišť v evropsky významných lokalitách.
Odpolední diskusi moderovali P. Rosendorf (VÚV TGM) a K. Chobot (AOPK) a zazněla v ní řada podnětných příspěvků. Je zjevné, že výskyt druhů ve vodním prostředí budou ovlivňovat nejen aspekty, které lze zohlednit v plánování podle rámcové směrnice o vodách (fyzikálně-chemické ukazatele znečištění vody a morfologie), ale spousta dalších okolností, jako jsou rušení, dostupnost dalších potřebných biotopů v okolí apod. Kvalita vody může výskyt druhů limitovat nepřímo, zejména přítomností či nepřítomností jiných vodních organismů sloužících jako potrava nebo zákalem (snížením průhlednosti), který vodním ptákům orientujícím se při lovu vizuálně omezí možnost získat potravu. Je také velmi obtížné rozlišit, které faktory jsou pro prosperitu druhu ty nejdůležitější. Pokud jde o výběr druhů vázaných na vody, pro které by měly být rozpracovány a nastaveny environmentální cíle, zúčastnění se shodli, že klíčem by neměla být četnost jejich výskytu jako předmětů ochrany v jednotlivých zvláště chráněných územích, ale spíše by měly být vybrány reprezentativní, deštníkové druhy, jejichž nároky na prostředí umožní výskyt také jiných chráněných a ohrožených druhů ve stejném biotopu.